Z Egypta se nám dochovaly záznamy (dopisy), které posílala palestinská města egyptskému faraonovi ohledně invaze tzv. Habirů do pozdějšího Izraele. NAZÝVAJÍ SE AMARNA DOPISY
Texty pocházejí z doby 1404-1340 př.n.l. Zprávy tudíž zapadají do Exodu, který se odehrál roku 1446 př.n.l., neboť podle biblického přběhu putoval izraelský národ 40 let po poušti.
Habirové (H-B-R), záhadné a silné kmeny, které se náhle objevily a začaly v době Jozueho dobývat Svatou zemi, jsou samozřejmě Hebrejové (H-B-R), kteří byli názvem Hebrejů pojmenováni většinou tehdejších národů. Jméno bylo odvozeno od Abrahámova předka HEBERA (lid Hebera - "lid Habiru").
"Rib Hadda, král města Byblos (Gebal), králům všech okolních měst a zvláště velikému králi Faraónovi: Válka Habirských vojsk je extrémně účinná. Nenechávejte město Sumur bez pomoci, jinak všechno padne do rukou Habirů" Amarna dopis EA68
Takto posílá král města Byblos zoufalou zprávu svým spojencům v obavě před hebrejskou armádou, která s Jozuem jakožto pomazaným vůdcem dobývala celé území Palestiny. Srovnej výše uvedený dopis s Jozuem 13:5.
O něco později zklamaný král města Gebal píše: "Sumur se přidal k Habirům a vy jste neudělali nic. Pošlete nám rozsáhlé řady lučištníků!" Amarna dopis EA76
Podobně pokračují o dopisy EA71, 73 a 74, které popisují další postup hebrejských vojsk. Podobně jsou na tom dopisy EA121, EA88 (který mluví o území Habirů až k hranicícm s Egyptem), EA77, EA90, EA 118, EA82...
Dopisy EA144 jsou psané králem města Sidon a popisují stejnou situaci s dobýváním Habirů. Podobně EA147, kde píše král Týru nebo EA189, kde volá o pomoc král Kadeše. EA243 je prosbou krále Megidda, EA 254 krále Šechemu (který zjistil, že jeho syn konvertoval k víře Hebrejů), EA299 krále Gezeru a EA284 krále Hebronu, který už jen v depresích píše: "Všechna vaše území byla dobyta. Jsem sám".
Zdá se, že prakticky všechna veliká města, která měla kontakt s Egypťany, je žádaly o pomoc s Hebrejci, kteří právě z Egypta utekli.
Ani syn Mojžíšova nevlastního bratra Thutmose III. (který nechtěl opakovat chybu svého otce), ani jeden monoteistický nástupce Achnaton (ovlivněný hebrejským učením a zázačným Exodem) proti Habirům nezasáhly.
Další a další dopisy se týkají téhož dobývání Habirů, popisovaného z pohledů králů všech možných měst. Jedním z nich je i jeruzalémský vladař. Ten se opakovaně ptá, proč Faraon nezasáhne, aby zabránil Habiům v dobývání těch zemí, které předtím spadaly pod egyptský vliv. Jeruzalémský vládce nemohl vědět o strašlivém strachu, který faraoni z Hebrejců měli.