Existují také obrazy lvích sedaček, kde je pouze mumifikovaný člověk a andělský/božský pták, který má mrtvého vzkříšit z mrtvých. Jde o mytologickou ozvěnu Usirova mýtu, v němž byl bůh vzkříšen svou manželkou/sestrou Eset, která naněj dosedla v podobě holubice. V pozdní době byla holubice někdy chápána jako duše mrtvého, která se vrací do vzkříšeného těla.
Na faksimilii 1 se také nachází ptačí posel. Byl popsán Josephem Smithem jako "Anděl Páně" a v textu jej údajný Abrahám zmiňuje při obětní scéně: "A když pozdvihli na mne ruce své, aby mne mohli obětovati a mne připraviti o život, vizte, pozdvihl jsem hlas svůj k Pánu, Bohu svému, a Pán poslouchal a slyšel a naplnil mne viděním Všemohoucího a stál při mně anděl z přítomnosti jeho a ihned mi rozvázal pouta."
Motiv anděla, vystupujícího při záchraně Abraháma, je ve starověké literatuře obvyklý - ať již jde o židovskou, islámskou nebo raně křesťanskou literaturu. (The Story of Abraham our Father from What Appended to Him with Nimrod; Traditions about the Early Life of Abraham Edited by John A. Tvedtnes, Brian M. Hauglid, and John Gee; Ibn Kathir)
Egyptská mytologie dokládá podobný příběh, týkající se Usira, který leží bezmocně na lví sedačce a volá k andělům o pomoc. Andělé však v příběhu nemají potřebnou pravomoc, a tak musí dojít pro pomoc k samotnému Bohu všech (R. O. Faulkner, Coffin, pp. 229 - 233; 78th chapter of the Book of the Dead ”(R. O. Faulkneret al., Book of the Dead, pp. 74 - 78).
Podle některých badatelů je možné, že jde o egyptizovaný příběh, vzatý z abrahámovských apokryfů ((H. W. Nibley, The Three Facsimiles from the Book of Abraham, p. 4. See also H. W. Nibley, New Look, August 1969,pp. 76-80; H. W. Nibleyet al., One Eternal Round, pp. 136-138; H. W. Nibley, Approach to Abraham, pp. 279-287).